Projekt agresivní léčby nemocných s oběhovým šokem

29.03.2010

V lednu 2010 uvedli lékaři Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice Plzeň

do přednemocniční neodkladné péče (PNP) projekt agresivní léčby oběhového šoku na základě monitorace sérového laktátu. Zavedením tohoto programového projektu se vůbec poprvé v České republice využívá monitorace laktátu k bezprostřednímu zhodnocení šokového stavu v PNP.

Oběhový šok je jedním z nejdramatičtějších stavů, se kterým se setkáváme v přednemocniční neodkladné péči. Šok je syndrom charakterizovaný systémovou poruchou tkáňové perfúze, vedoucí ke generalizované buněčné hypoxii a orgánové dysfunkci (šok reverzibilní) či selhání (šok ireverzibilní). Metabolická acidóza, při progresi šoku je vždy provázena vzestupem hladiny laktátu, patří k pěti hlavním rysům šokového stavu spolu s hypotenzí, studenou a vlhkou kůží, oligurií a změnou mentálního stavu. Laktát je obecně považován za produkt anaerobní glykolýzy způsobený tkáňovou hypoxií a hypoperfúzí, a laktátová acidóza za alarmující biochemický příznak asociovaný se zvýšenou mortalitou.

Cílem projektu je časná identifikace nemocných vyžadujících optimalizaci dodávky kyslíku již v PNP na základě monitorace laktátu (triage) a u těchto pacientů je záměrem časné zahájení agresivní léčby již v PNP (trigger).

V období 2010 až 2015 jsou a budou prospektivně sledováni nemocní s diagnózou šokového stavu, kteří z místa zásahu budou transportováni ZZSPk na Emergency ARK a následně hospitalizování na ARK. Základním kritériem pro zařazení do projektu je symptomatologie šoku daná zhodnocením vitálních funkcí: krevní tlak, srdeční a dechová frekvence, pulsní oxymetrie, mentální stav. U intervenční skupiny je měřen laktát v čase T1 (čas dosažení nemocného ZZSPk) a v čase T2 (čas předání nemocného ZZSPk na Emergency ARK). Monitoraci laktátu provádíme kapesním analyzátorem laktátmetrem (rychlý, jednoduchý a miniinvazivní postup) ze žilní nebo kapilární krve; při hodnotě laktátu nad 3,5 mmol/l zahajujeme agresivní léčbu: ventilace, objemová náhrada, event. farmakologická podpora oběhu. Kontrolní skupina je léčena zvyklým způsobem na podkladě klinického vyšetření bez měření laktátu. Randomizace do intervenční nebo kontrolní skupiny je dle poslední číslice výzvy k výjezdu (sudá vs. lichá) určena ZZSPk centrálním dispečinkem. U obou skupin nemocných jsou následně v intenzivní péči hodnoceny tyto parametry: APACHE II, SOFA, laktát a jeho normalizace, morbidita a komplikace, délka umělé plicní ventilace, délka hospitalizace, kvalita života před přijetím a při propuštění, mortalita.

Nezbytným předpokladem realizace tohoto programového projektu je úzká spolupráce mezi ZZSPk a ARK FN. Tímto partnerstvím je dána kontinuita přednemocniční neodkladné péče, urgentní a intenzivní péče, která je nevyhnutelná pro řešení projektu. U obou partnerských pracovišť je problematika oběhového šoku jednou ze stěžejních. Mezi oběma pracovišti trvá od zahájení činnosti urgentního nemocničního příjmu Emergency ARK v roce 1996 dlouholetá těsná a korektní spolupráce při léčbě kriticky nemocných.

Předpokládáme, že přednemocniční měření sérového laktátu a agresivní léčba okultního šoku v PNP může příznivě ovlivnit rozvoj orgánové dysfunkce, morbiditu, délku hospitalizace a mortalitu nemocných v těžkém stavu.

Naším projektem bude vypracován diagnostický postup sloužící k co nejrychlejšímu a nejpřesnějšímu rozpoznání časných stádií život ohrožujících stavů s doporučeným standardem pro časné zahájení cílené léčby v PNP. Vypracováním této strategie má za cíl zlepšení zdraví, zdravotní péče a kvality života rizikových skupin nemocných.

Více informací k projektu na: svitak@fnplzen.cz

Předchozí článek