ZZS Pk v současné době zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči (PNP) pomocí 23 výjezdových základen (VZ) (stav ke dni 17. 10. 2017).

Celý článek

Každý výjezdový vůz je vybaven kompletně k poskytování neodkladné přednemocniční péče.

Celý článek

V součastné době, po sloučení všech VZ plzeňského kraje, flotila obsahuje celkem 112 vozidel RLP a RZP.

Celý článek

Historie přednemocniční neodkladné péče (PNP) se v krajském městě Plzeň začala v pravém slova smyslu odvíjet na jaře roku 1974. Do té doby byla dostupnost "PNP" v Plzni nedostatečná a technicky nedokonalá.

Celý článek

Úvodem něco málo z historie naší oblasti – ZZSPS byla ustanovena k 1. 1. 1993. Měla 2 stanoviště – a to v budově bývalé polikliniky PS v Plzni Skrétově ulici a v budově LDN v Kralovicích. Sloužilo se v režimu nepřetržitého provozu po dvanáctihodinových směnách.

Celý článek

V roce 1993 se začala psát historie ZZS Vlčice, kde díky MUDr.Michalu Marečkovi lékaři LZS Líně a partě nadšenců vznikla Záchranná služba v Blovicích na poliklinice pod křídly Nemocnice Stod, která se v roce 1995 přestěhovala do nových prostor penzionu ve Vlčicích, kde sídlí dodnes.

Celý článek

Okres Rokycany byl po Praze a Brnu prvním okresem v republice, ve kterém jezdily vozy rychlé pomoci a to od roku 1963.Od samého počátku byla ZS součástí ARO OÚNZ Rokycany.

Celý článek

Výjezdové středisko Stod ZZSPk vzniklo k 1.4.1994 založením ZS Plzeň-jih společně s výjezdovým střediskerm Blovice jako součást nemocnice s poliklinikou Stod.

Celý článek

Záchranná služba v Domažlicích zahájila svoji činnost v roce 1988 pod křídly domažlické nemocnice.

Celý článek

Výjezdové stanoviště záchranné služby ve Stříbře bylo zřízeno OÚ Tachov a bylo přičleněno pod nemocnici v Plané u M.L., kde již bylo výjezdové stanoviště záchranné služby pro celý okres Tachov.

Celý článek

Historie ZZS Klatovy se datuje od roku 1976, kdy svoji činnost zahájila rychlá zdravotnická pomoc. Sloužilo se denně od 7.00 do 15.30 včetně sobot, nedělí a svátků. Službu konali lékaři ARO, interny a chirurgie. K dispozici byla Škoda 1203. Po této době fungovala pouze pohotovostní služba. Od roku 1983 působila rychlá zdravotnická pomoc nepřetržitě. V roce 1986 tvořil vozový park vůz Latvia. Lékaři ARO sloužili ve všední dny od 7.00 do 15.30.

Celý článek

 Novodobá historie přednemocniční neodkladné péče se začala psát nejen na Plzeňsku v roce 1993, kdy legislativní normou vzniklo v ČR 14 Územních středisek záchranné služby řízených přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR.V Plzni se zdravotnická záchranná služba vymanila k datu 1.1. 1993 ze struktur Fakultní nemocnice Plzeň a přesídlila z hlavního areálu ve FN Bory do prostor dopravní zdravotnické služby v ulici Edvarda Beneše č. 19. Zde působila v pronajatém objektu ve dvou samostatně stojících budovách následujících 20 let.

 Do 31. 12. 2002 v Západočeském kraji působilo Územní středisko záchranné služby Plzeň a 9 okresních zdravotnických záchranných služeb. Zřizovatelem ÚSZS bylo zmíněné MZ ČR, zřizovatelem okresních ZZS pak příslušné okresní úřady. K 1. 1. 2003 došlo k reformě státní správy a zániku okresních úřadů. Na území bývalého Západočeského kraje vznikly 2 územněsprávní celky - Plzeňský a Karlovarský kraj. Karlovarský kraj v současné době zahrnuje 3 bývalé okresy - Karlovy Vary, Cheb a Sokolov (zde se vytvořilo samostatné ÚSZS), a Plzeňský kraj zahrnuje 7 bývalých okresů - Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Tachov, Rokycany, Domažlice a Klatovy.

 K 1. 5. 2003 vznikla ZZS Pk (Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje), jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Plzeňského kraje, a to jako nástupnická organizace bývalé ÚSZS Plzeň. Podle vytvořené koncepce došlo k postupné integraci bývalých okresních ZZS se ZZS Pk v jednu organizaci, jako první zanikly okresní záchranné služby okresů Plzeň - sever a Tachov (2003), jako poslední naopak OZZS Domažlice a Klatovy (2005). Zdravotnická záchranná služba má nyní charakter služby garantované státem a spravované prostřednictvím samosprávných krajů. Podobně, jako v ostatních krajích ČR, je ZZS Pk příspěvkovou organizací zřizovanou krajským úřadem.

 Dalším mezníkem ZZS Pk se stává září roku 2013, kdy krajští záchranáři získávají konečně vlastní objekt a stěhují se do novostavby na Klatovské tř. 200i v Plzni. Realizace nového sídla stála 105 mil. korun včetně DPH a byla kompletně financována Plzeňským krajem. Generálním zhotovitelem stavby byla společnost Metrostav a.s. Stavba byla realizována podle projektu, který zpracoval Ateliér Penta v.o.s. z Jihlavy. Výstavba byla zahájena v srpnu roku 2012 a hotová budova byla předána uživateli na konci června 2013. Zdravotnické operační středisko, kam směřují veškeré hovory vedené na tísňové lince 155 z celého Plzeňského kraje, se do nových prostor přestěhovalo o rok později. Zároveň získalo celou řadu nejmodernějších technologií a stalo se jedním z nejlépe vybavených ZOS v rámci celého Česka.

 ZZS Pk v současné době zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči (PNP) pomocí 23 vlastních výjezdových základen, další dvě provozují smluvní partneři (VZ Přeštice a Plzeň Wenzigova ul.). V jedné směně působí v našem kraji v nepřetržitém provozu 46 výjezdových skupin:

• Oblast Plzeň - město: Bory - Klatovská tř., Lochotín - Lidická ul., Koterov - U seřadiště, Doubravka - Ke Sv. Jiří, Střed - Wenzigova ul.
• Oblast Venkov: Kralovice, Manětín, Rokycany, Radnice, Vlčice, Nepomuk, Stod, Přeštice
• Oblast Západ: Tachov, Planá, Bor, Stříbro, Konstantinovy Lázně, Domažlice, Bělá nad Radbuzou
• Oblast Klatovy: Klatovy, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice, Horažďovice, Modrava
• Letecká záchranná služba je společně v Plzeňském a Karlovarském kraji provozována Armádou České republiky (vojenský útvar 4128 Líně). O jejím nasazení rozhodují Zdravotnická operační střediska ZZS Pk a ZZS KVk. 

 Ročně krajští zdravotničtí záchranáři uskuteční cca 50 tisíc výjezdů, jejichž počet každoročně stoupá o 5 - 10 %. Zdravotnická záchranná služba se postupně stává tzv. "bezprahovou". V rámci tohoto trendu je nezbytné navyšování počtu výjezdových skupin i výjezdových základen. Jen během letošního roku získali záchranáři nové prostory v Sušici, Boru či Stříbře a do budoucna se počítá s dalším rozvojem.