O záchranné službě
Z historie ZZS Tachov
Počátek Zdravotnické záchranné služby v Tachově se datuje k 1. červnu 2003, kdy po uzavření nemocnice v Plané u Mariánských Lázní (r. 2002) byla budově tachovské polikliniky zřízena výjezdová základna skupiny RZP.
Výjezdové základny
ZZS Pk v současné době zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči (PNP) pomocí 23 výjezdových základen (VZ) (stav ke dni 17. 10. 2017).
Vzdělávací a výcvikové středisko
Vybavení vozů
Každý výjezdový vůz je vybaven kompletně k poskytování neodkladné přednemocniční péče.
Vozový park
V součastné době, po sloučení všech VZ plzeňského kraje, flotila obsahuje celkem 112 vozidel RLP a RZP.
Z historie ZZS Plzeň
Historie přednemocniční neodkladné péče (PNP) se v krajském městě Plzeň začala v pravém slova smyslu odvíjet na jaře roku 1974. Do té doby byla dostupnost "PNP" v Plzni nedostatečná a technicky nedokonalá.
Z historie ZZS Plzeň-sever
Úvodem něco málo z historie naší oblasti – ZZSPS byla ustanovena k 1. 1. 1993. Měla 2 stanoviště – a to v budově bývalé polikliniky PS v Plzni Skrétově ulici a v budově LDN v Kralovicích. Sloužilo se v režimu nepřetržitého provozu po dvanáctihodinových směnách.
Z historie ZZS Plzeň-jih
V roce 1993 se začala psát historie ZZS Vlčice, kde díky MUDr.Michalu Marečkovi lékaři LZS Líně a partě nadšenců vznikla Záchranná služba v Blovicích na poliklinice pod křídly Nemocnice Stod, která se v roce 1995 přestěhovala do nových prostor penzionu ve Vlčicích, kde sídlí dodnes.
Z historie ZZS Rokycany
Okres Rokycany byl po Praze a Brnu prvním okresem v republice, ve kterém jezdily vozy rychlé pomoci a to od roku 1963.Od samého počátku byla ZS součástí ARO OÚNZ Rokycany.
Z historie ZZS Stod
Výjezdové středisko Stod ZZSPk vzniklo k 1.4.1994 založením ZS Plzeň-jih společně s výjezdovým střediskerm Blovice jako součást nemocnice s poliklinikou Stod.
Z historie ZZS Domažlice
Záchranná služba v Domažlicích zahájila svoji činnost v roce 1988 pod křídly domažlické nemocnice.
Z historie ZZS Stříbro
Výjezdové stanoviště záchranné služby ve Stříbře bylo zřízeno OÚ Tachov a bylo přičleněno pod nemocnici v Plané u M.L., kde již bylo výjezdové stanoviště záchranné služby pro celý okres Tachov.
Z historie ZZS Klatovy
Historie ZZS Klatovy se datuje od roku 1976, kdy svoji činnost zahájila rychlá zdravotnická pomoc. Sloužilo se denně od 7.00 do 15.30 včetně sobot, nedělí a svátků. Službu konali lékaři ARO, interny a chirurgie. K dispozici byla Škoda 1203. Po této době fungovala pouze pohotovostní služba. Od roku 1983 působila rychlá zdravotnická pomoc nepřetržitě. V roce 1986 tvořil vozový park vůz Latvia. Lékaři ARO sloužili ve všední dny od 7.00 do 15.30.
Současnost
Novodobá historie přednemocniční neodkladné péče se začala psát nejen na Plzeňsku v roce 1993, kdy legislativní normou vzniklo v ČR 14 Územních středisek záchranné služby řízených přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR.V Plzni se zdravotnická záchranná služba vymanila k datu 1.1. 1993 ze struktur Fakultní nemocnice Plzeň a přesídlila z hlavního areálu ve FN Bory do prostor dopravní zdravotnické služby v ulici Edvarda Beneše č. 19. Zde působila v pronajatém objektu ve dvou samostatně stojících budovách následujících 20 let.
Do 31. 12. 2002 v Západočeském kraji působilo Územní středisko záchranné služby Plzeň a 9 okresních zdravotnických záchranných služeb. Zřizovatelem ÚSZS bylo zmíněné MZ ČR, zřizovatelem okresních ZZS pak příslušné okresní úřady. K 1. 1. 2003 došlo k reformě státní správy a zániku okresních úřadů. Na území bývalého Západočeského kraje vznikly 2 územněsprávní celky - Plzeňský a Karlovarský kraj. Karlovarský kraj v současné době zahrnuje 3 bývalé okresy - Karlovy Vary, Cheb a Sokolov (zde se vytvořilo samostatné ÚSZS), a Plzeňský kraj zahrnuje 7 bývalých okresů - Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Tachov, Rokycany, Domažlice a Klatovy.
K 1. 5. 2003 vznikla ZZS Pk (Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje), jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Plzeňského kraje, a to jako nástupnická organizace bývalé ÚSZS Plzeň. Podle vytvořené koncepce došlo k postupné integraci bývalých okresních ZZS se ZZS Pk v jednu organizaci, jako první zanikly okresní záchranné služby okresů Plzeň - sever a Tachov (2003), jako poslední naopak OZZS Domažlice a Klatovy (2005). Zdravotnická záchranná služba má nyní charakter služby garantované státem a spravované prostřednictvím samosprávných krajů. Podobně, jako v ostatních krajích ČR, je ZZS Pk příspěvkovou organizací zřizovanou krajským úřadem.
Dalším mezníkem ZZS Pk se stává září roku 2013, kdy krajští záchranáři získávají konečně vlastní objekt a stěhují se do novostavby na Klatovské tř. 200i v Plzni. Realizace nového sídla stála 105 mil. korun včetně DPH a byla kompletně financována Plzeňským krajem. Generálním zhotovitelem stavby byla společnost Metrostav a.s. Stavba byla realizována podle projektu, který zpracoval Ateliér Penta v.o.s. z Jihlavy. Výstavba byla zahájena v srpnu roku 2012 a hotová budova byla předána uživateli na konci června 2013. Zdravotnické operační středisko, kam směřují veškeré hovory vedené na tísňové lince 155 z celého Plzeňského kraje, se do nových prostor přestěhovalo o rok později. Zároveň získalo celou řadu nejmodernějších technologií a stalo se jedním z nejlépe vybavených ZOS v rámci celého Česka.
ZZS Pk v současné době zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči (PNP) pomocí 23 vlastních výjezdových základen, další dvě provozují smluvní partneři (VZ Přeštice a Plzeň Wenzigova ul.). V jedné směně působí v našem kraji v nepřetržitém provozu 46 výjezdových skupin:
- Oblast Plzeň - město: Bory - Klatovská tř., Lochotín - Lidická ul., Koterov - U seřadiště, Doubravka - Ke Sv. Jiří, Střed - Wenzigova ul.
- Oblast Venkov: Kralovice, Manětín, Rokycany, Radnice, Vlčice, Nepomuk, Stod, Přeštice
- Oblast Západ: Tachov, Planá, Bor, Stříbro, Konstantinovy Lázně, Domažlice, Bělá nad Radbuzou
- Oblast Klatovy: Klatovy, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice, Horažďovice, Modrava
- Letecká záchranná služba je společně v Plzeňském a Karlovarském kraji provozována Armádou České republiky (vojenský útvar 4128 Líně). O jejím nasazení rozhodují Zdravotnická operační střediska ZZS Pk a ZZS KVk.